Fauna Krušných hor
Úkol a otázky do kvízu najdeš na konci textu.
FAUNA KRUŠNÝCH HOR
Horská krajina Krušných hor je známá strmými svahy, hlubokými údolími a rozsáhlými lesy. Panuje zde drsnější klima – chladné zimy a krátká, ale intenzivní léta.
Fauna Krušných hor je bohatá a rozmanitá. Horská oblast je domovem nejen pro běžné druhy, ale i pro vzácné a chráněné živočichy, kteří se zde přizpůsobili náročným klimatickým podmínkám.
V lese potkáš spárkatou zvěř: jelena evropského, srnce obecného, muflona, daňka evropského a prase divoké. Vzácně můžeš spatřit i kočku divokou, jezevce lesního, rysa ostrovida, kunu lesní i lasici hranostaje.
V lese i na loukách loví drobné hlodavce liška obecná a v posledních letech se vrátili do Krušných hor vlci, kteří zde byli vyhubeni v 18. století.
Běžnými ptáky jsou kukačka lesní, sojka obecná, která všem ostatním obyvatelům lesa ohlásí tvoji návštěvu, datel černý, strakapoud malý i velký.
Z dravých ptáků můžeš na obloze zahlédnout káni lesní, krahujce obecného, jestřába lesního, poštolku obecnou.
Z dávné i novější minulosti se zde zachovalo množství štol, které jsou dnes hojně využívanými zimovišti netopýrů.
Na rašeliništi, lesní pasece nebo vřesovišti vzácně zahlédneš chráněného a silně ohroženého tetřívka obecného. Hnízdí na zemi, hnízda jsou ohrožena vyrušením zvenčí, obhospodařováním okolních ploch, ale také dravými zvířaty/ především liškou a divokým prasetem/. Populace tetřívka je ohrožena ubýváním životního prostoru v důsledku hospodářského využívání krajiny, imisní zátěží, vysoušením rašelinišť, výstavbou silnic a turistických stezek. Vyrušení přinášejí také zimní sporty a zvýšený letní turistický ruch. Hlavní potravou tetřívka obecného jsou semínka bříz, trav, borůvky, drobný hmyz. Nejblíže k Jáchymovu je možné tetřívka pozorovat v okolí Božího Daru.
Pro motýly představuje pohoří důležitou oblast výskytu. Žije zde mnoho druhů denních i nočních motýlů. Na četných rašeliništích přežívají modrásek stříbroskvrnný nebo žluťásek borůvkový, perleťovec fialkový nebo okáč černohnědý.
Z plazů je nejčastějším zástupcem zmije obecná, která je jediným jedovatým hadem u nás. Poznáte ji podle černé klikaté čáry na hřbetě. Zmije je velmi plachá a před člověkem, pokud je to možné, prchá. Loví hlavně drobné hlodavce, čímž dokáže snižovat počty hrabošů. Má mnoho přirozených nepřátel - lišku, jezevce, divoké prase a různé druhy dravých a krkavcovitých ptáků.
Dalšími ze zástupců plazů jsou například slepýš křehký, který je silně chráněný nebo užovka obojková, jejíž hlavním znakem jsou půlměsíčité skvrny za hlavou. Za teplých letních dní potkáš i ještěrku živorodou.
Nejvzácnějším a nejohroženějším druhem, který určitě stojí za zmínku, je užovka stromová, známá také jako Aeskulap. Ta není jedovatá, dorůstá však délky až dvou metrů a dožívá se věku dvaceti až dvaceti pěti let. Na Karlovarsku je výskyt v údolí Ohře, kde se o její záchranu o přežití stará spolek Zamenis.
Ochrana přírodního dědictví našich hor je nezbytná pro zajištění, že tyto druhy přežijí i pro budoucí generace. Krušné hory tak zůstávají nejen přírodními poklady, ale i důležitými oblastmi pro studium a ochranu evropské fauny.
Otázky do kvízu