Zastavení 12

FLÓRA Krušných hor

Klima Krušných hor je chladné a vlhké, pouze úpatí leží ve srážkovém stínu. Nejvyšší část Klínovecké hornatiny náleží mezi nejchladnější klimatické oblasti ČR.
Aktuální vegetace Krušných hor se začala utvářet na konci poslední doby ledové, tj. přibližně před 12 000 lety. V té době byly Krušné hory porostlé nesouvislými porosty bříz a borovic, nejspíše kleče. Do té doby datujeme vznik rozsáhlých rašelinišť a slatinišť.
Na vrcholcích Krušných hor najdeme rašeliniště, kde porost tvoří řada druhů rašeliníků – suchopýr pochvatý, vřes, šícha černá, vlochyně, rojovník, borůvka, brusinka.
V oblasti rašelinišť, které se nacházejí v některých částech Krušných hor, roste charakteristická vegetace, která je adaptována na kyselý a vodou nasycený substrát. Mezi nejtypičtější rostliny tohoto typu vegetace patří rašelinné mechy, různé druhy brusinek a starčeků.
Na okrajích vřesovišť kromě smrku roste i vzácná bříza zakrslá a kleč blatka.
V lesních podrostích se často vyskytují různé druhy kapradin, bylin a rostlin, které jsou odolné vůči stínu a vlhkosti.
Typické luční biotopy vláhou a živinami dobře zásobených poloh náhorní plošiny zastupují horské trojštětové louky s ohroženým koprníkem štětinolistým. Ten se na loukách Krušných hor hojně vyskytuje spolu s rdesnem hadím kořenem a lipnicí, zákonem chráněnou prhou arnikou. Koprník štětinolistý v ČR roste vzácně, najdete jej ještě v Krkonoších a Jizerských horách.
Louky a pastviny, na kterých se pase horský skot a ovce, nabízejí velké množství trav a bylin. Typické jsou rostliny, které jsou schopny přežít na suchých a výživově chudých půdách, jako jsou různé druhy náprstníků, orseje, kontryhelů nebo vytrvalých bylin.
Ve vyšších polohách Krušných hor, zejména na hřebenech a vrcholcích, se nachází charakteristická horská tundra a subalpinská vegetace. Tyto oblasti jsou chladné a vystavené silnému větru a častým sněhovým srážkám. Vegetace je zde přizpůsobena drsným klimatickým podmínkám, přičemž převládají rostliny nízkého vzrůstu, jako jsou různorodé trávy a mechové porosty. Na některých místech lze najít i vzácné druhy rostlin, které jsou přizpůsobeny životu ve vysokých nadmořských výškách, například vřes nebo některé druhy bylin.
Vytěžená hornina s vysokým obsahem kovů v haldách v okolí Jáchymova umožňuje existenci petrikolních lišejníků.
Rozsáhlé lesy mají ideální podmínky pro růst hub. Zdejší vlhké a chladnější klima prospívá růstu hřibovitých hub.
Širší okolí Jáchymova bylo pozměněno těžbou uranu po druhé světové válce. Nejhorší dopad na zdejší vegetaci ale měla těžba uhlí v podkrušnohorských pánvích a jeho spalování v neodsířených elektrárnách.
Zakrslé třtinové smrčiny na vrcholu Klínovce přečkaly imisní katastrofu a nyní patří k nejcennější lesní vegetaci celého pohoří.
Původně v Krušných horách rostly smíšené lesy. Těžbou nerostných surovin a hornickou činností byly vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami. Lesy koncem 20. století poškodily kyselé deště, došlo k přemnožení hmyzích škůdců. Dnes jsou osazovány jak listnatými stromy, tak i jehličnany: duby, buky, jasany, javory, břízami a jedlemi.

Jistě jste si všimli, že louka je plná jedné byliny.

Koprník štětinolistý

Koprník štětinolistý je horská, zákonem chráněná, bylina. Hromadně roste v Krušných horách na české i německé straně zhruba od 500 m. n. m. až po 1240 m n.m. okolo vrcholu Klínovce. Může dorůstat do výše od 30 cm až do 60 cm a jako horská bylina je zcela mrazuvzdorná. Dříve se využíval jako léčivka, uplatnění nacházel např. při léčbě ženských potíží, při dýchacích potížích a kladný vliv má na trávicí soustavu. Dnes už se tato rostlina příliš nepoužívá. Pokud byste ji přesto chtěli vyzkoušet, neměly by ji užívat těhotné ženy, neboť překrvuje malou pánev.
Tuto trvalku si můžete vypěstovat i doma na zahrádce, musíte jen vědět, že se rozmnožuje výsevem či dělením trsů, vyhovují ji slunná a polostinná stanoviště, ideálně situovaná na jih nebo západ.

Modřín opadavý

Na podzim poznáme modřín opadavý v krajině už zdaleka. Ještě než opadá, zbarví se do zlatožluta, a tak jsou koruny modřínů v jehličnatých i smíšených lesích velmi nápadné. Přirozeně u nás kdysi rostl jen v Jeseníkách. Pro své dřevo a krásný vzhled byl lidmi rozšířen do mnoha lesů a parků. Vyhovuje mu vlhká půda, do které hluboko zapouští kořeny, ale zároveň potřebuje dostatek světla, proto svou korunou přerůstá nad okolní stromy.
Modřín bývá statný strom s rovným kmenem a vysoko nasazenou korunou. Na povrchu rozpukaná borka se destičkovitě odlupuje. Ze silných větví visí dolů tenké větvičky. Na nich vyrůstají jehlice uspořádané ve svazečcích. Na jaře světle zelené, později tmavnou a na podzim zežloutlé opadávají. V květnu vytváří modřín žluté samčí šištice a červené šištice samičí, které v témže roce dozrávají. Na jaře příštího roku se mírně otevřou a vypadávají z nich křídlatá semena. Prázdné šišky na zem opadávají i s částmi větviček.
Modřínové dřevo má vynikající vlastnosti, je pevné, pružné a též velmi trvanlivé. Dobře odolává povětrnostním podmínkám, pod vodou ztvrdne a vydrží mnoho let. Těchto vlastností se využívá hlavně ve stavebnictví. Dříve se z něj vyráběly vodovodní roury, lodě, střešní šindele nebo se používalo na základy mostů. Pro své červenohnědé zbarvení a strukturu je velmi žádané pro výrobu nábytku, zábradlí nebo dřevěného obložení stěn.
Na pasekách, kde byl vzrostlý les najednou vykácen, můžeme mezi okolními pařezy spatřit osaměle rostoucí modřín-takzvaný výstavek. Modřín se zde ponechává stát pro svou světlomilnost. Šištice a mladé jehlice modřínů jsou častou potravou veverek. Modřín poměrně dobře odolává chorobám, dřevokazným houbám i býložravým živočichům.
Je nerozlučně spjat s výskytem klouzku sličného. Jeho podhoubí prorůstá kořenovým systémem stromu, který díky houbovým vláknům snadněji získává vodu. Modřín hojně porůstají lišejníky, po bouřce nacházíme pod stromy opadané větvičky, které jsou lišejníky celé pokryté. Srnec obecný s oblibou vytlouká své paroží na mladých modřínech, čímž značně poškozuje jejich borku, a někdy dokonce může dojít ke zničení celého stromku.

Asi nejznámější a nejmohutnější modřín v ČR je Modřín u Petrovic (v Ústeckém kraji při státní hranici se SRN) - starý asi 300 let pamatuje uhersko-rakouské panovníky i obě světové války. Do jeho větví se vepsal krušnohorský mráz, který způsobil omrznutí jeho koruny. Poté došlo k větvení stromu v jeho spodní části, těsně nad zemí. Kmen tohoto modřínu měří 683 cm a dosahuje výšky 28 m. Strom je v dobré kondici a s pečlivou ochranou by mohl žít ještě další stovky let.

Otázky do kvízu