Kauza Rondo – vyjádření města Jáchymov

Vedení města Jáchymov nesouhlasí s rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech.

Stavbu za lesní cestu shodně označují autority, a to nejen znalci renomovaných znaleckých ústavů, ale i Krajský úřad Karlovarského kraje.  Státní zastupitelství a Okresní soud v Karlových Varech přesto označují záměr za sjezdovku.

„Lesní cesta pod Klínovcem není sjezdovka, odvoláme se," říká bývalý jednatel Lesů Jáchymov Ing. Marschner

V průběhu let  2018 až 2019 nechal tehdejší šéf městských lesů Jáchymov Ing. Robert Marschner postavit pod Klínovcem lesní cestu, a to s ohledem na lesnické potřeby a kromě jiného i rozvíjející se kůrovcovou kalamitu. Za tento krok byl následně stíhán a aktuálně i prvoinstančně nepravomocně odsouzen, neboť podle státního zástupce Jiřího Kučery se nejednalo o cestu, ale o zástěrku pro vybudování nové sjezdovky.

Média už dříve, ještě před rozsudkem, informovala o „plundrování“ přírody a „nelegalitě“ stavby samotné. Jak ale sledovaný případ vnímá JUDr. Petra Zaoralová, Ph.D., obhájkyně Ing. Marschnera, a co podle ní vypovídá o stavu české justice?

„Rozsudek v kauze zbudování lesní cestní sítě Klínovec-Neklid je postaven na nevídané presumpci, že budování lesních cest v České republice poškozuje životní prostředí. Přístup Okresního soudu v Karlových Varech může odrazovat stavebníky v České republice od realizace obdobných veřejností vítaných záměrů. Pokud jsou tito v konečném důsledku popotahováni, a to ještě prostředky trestního práva, stěží mohou mít poté zájem na rozvoji infrastruktury a veřejnosti prospěšných projektů.“, uvádí Zaoralová.

Jak obžalovaná městská společnost Lesy Jáchymov s.r.o., tak její bývalý jednatel Ing. Marschner podali z důvodů nesprávného právního a skutkového hodnocení věci soudem prvního stupně na místě odvolání, o kterém bude rozhodovat Krajský soud v Plzni. Rozsudek je tak nepravomocný. Pro kontext lze připomenout, že trestní řízení bylo zahájeno na základě anonymního oznámení.

Zaoralová uvádí, že „Závěry znaleckých posudků a odborných vyjádření zpracovaných ve věci jasně vypovídají o tom, že   zbudování lesní cesty nijak negativně neovlivnilo životní prostředí a nepoškodilo žádnou z jeho složek. Přesto měli dle názoru Okresního soudu v Karlových Varech obžalovaní spáchat trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí.“

Konkrétně, tým zkušených znalců z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. na základě provedeného místního šetření v červnu 2021 uvedl, že „při terénním šetření nebyly zjištěny zásadní rozdíly v defoliaci stromů podél cesty a stromů dále od cesty v zapojených porostech“, „analýza stavu tělesa cesty neukázala negativní ovlivnění hydrických funkcí lesa“, „realizace záměru neměla k termínu provedení šetření (červen 2021) vliv na půdu okolních lesních porostů“, „vodní režim okolních lesních porostů narušen nebyl“ „provedení záměru výstavby cesty nemělo vliv na stabilitu okolních lesních porostů.“  

Závěry znaleckého posudku Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.  byly potvrzeny další renomovanou znaleckou institucí, a to znaleckou
kanceláří Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. Ze závěrů zpracovaného znaleckého posudku opět zcela jasně plyne, že zbudovaný záměr je lesní cestou, zbudování lesní cesty nemělo žádný negativní vliv na životní prostředí a také, že lesní cesta je vybudována zcela v souladu s normou ČSN Lesní cestní síť. Tento znalecký posudek však nebyl soudem jako důkaz proveden. „Okresní soud v Karlových Varech bez jakéhokoliv odůvodnění také zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem zástupce renomované znalecké kanceláře, což lze označit za nestandardní postup, který se vymyká běžné justiční praxi“ , dodává JUDr. Petra Zaoralová, Ph.D.

Samotný proces zbudování lesní cesty byl podložen řádnou dokumentací, nejednalo se tedy o úmyslnou mýtní těžbu nebo tvrzené „svévolné vykácení lesních porostů“, ale o plánovaný záměr, který prošel stavebním řízením.

Pro záměr výstavby lesní cestní sítě byla získána příslušná stanoviska dotčených orgánů, a to včetně těch, které se týkají ochrany přírody. K záměru byla také zpracována projektová dokumentace. „Tato skutečnost sama o sobě rovněž vylučuje naplnění objektivní a subjektivní stránky trestného činu“, připomíná JUDr. Petra Zaoralová, Ph.D.

„Je obecně známým faktem, že stavební řízení v České republice je zdlouhavý a komplikovaný proces, kdy nejasná pravidla jsou vykládána odlišně jednotlivými stavebními úřady napříč Českou republikou. Pokud tedy nebyla v posuzované věci dodržena určitá pravidla stavebního řízení, je otázkou, jaký přesný postup měl být zvolen, když přesný postup ani ze samotného rozsudku správního soudu, kterým byl zrušen kolaudační souhlas k předmětné stavbě, neplyne“ konstatuje JUDr. Petra Zaoralová, Ph.D. Územní rozhodnutí týkající se stavby lesní cesty zůstalo přitom nadále v platnosti.

 Sjezdovky mají zcela odlišné parametry včetně přítomnosti technického zasněžování. Lesní cesta je rovněž významným faktorem k zajištění bezpečnosti a je podporována Horskou službou ČR, která svém stanovisku uvádí, že „díky současné šířce lesní cesty se na ní dokážeme bezpečně a rychle pohybovat s technikou i v případech, kdy sdílíme cestu s dalšími lyžaři, chodci, skialpinisty apod.“

Ze znaleckých posudků je také zřejmé, jakých přesných rozměrů lesní cesta ve své šíři skutečně dosahuje, kdy průměrná volná šířka lesní cesty dosahuje hodnot 7,6 metrů, minimální hodnoty 5 metrů a maximální hodnoty 10,7 metrů v místě manipulačních ploch a lesních skladů. Není tak pravdou, že by lesní cesta měla mít v jakémkoliv místě až 27 metrů, jak se snaží prezentovat obžaloba. Obhajoba navíc prezentovala soudu fotografie a videozáznamy jiných lesních cest v oblasti, které jsou ve správě Lesy ČR a které dosahují ve své šířce podobných hodnot od 13,5 do 15 metrů, šíře těchto lesních cest nikomu nevadí a nikdo v jejich zbudování nespatřuje trestný čin.

Lze shrnout, že celá záležitost představuje maximálně administrativně-správní pochybení, které je možné zákonnou cestou zhojit. „Při pohledu na rozhodovací praxi trestních soudů a České inspekce životního prostředí zjistíme, že neexistuje jediný případ, kdy by bylo obdobné jednání kvalifikováno jako trestný čin. Naopak z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že obžalobou popsané jednání je v praxi řešeno Českou inspekcí životního prostředí toliko jako přestupek,“ uvádí obhájkyně.

Stavba lesní cesty je ostatně také v současné době v procesu dodatečného povolování stavby. S ohledem na skutečnost, že lesní cesta je v oblasti využívána a podporována jak veřejností, tak integrovaným záchranných systémem a zejména slouží pro lesnické účely v oblasti, lze očekávat, že žádosti bude vyhověno.

Závěrem nelze než podotknout, že i při laickém pohledu na kauzu je zřejmé, že nedodržení formálních pravidel stavebního řízení nemůže naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech lze tak označit za poměrně neobvyklý a novátorský a lze doufat, že Krajský soud v Plzni se postaví k interpretaci trestněprávních norem v souladu s principy, na kterých je fungování české justice vystavěno.

František Holý, starosta města

Lada Baranek, místostarostka města